Asi každý z nás, není-li již od útlého mládí zapřisáhlým abstinentem, pocítil důsledky z většího příjmu alkoholu. Jaké množství popíjeného alkoholu vyvolá nepříznivé následky nelze jednoznačně říci. Někomu stačí pouhé dvě sklenky vína, které můžou vyvolat daleko intenzivnější pocity projevu kocoviny, než u jedinců, kteří požijí mnohdy až smrtelnou dávku alkoholu.
Na vzniku kocoviny se podílí první metabolit oxidace alkoholu acetaldehyd. Jedná se o látku, která je cytotoxická [jedovatá vůči buňkám] a která poškozuje játra. Acetaldehyd se patrně také podílí na kancerogenním [rakovinotvorném] účinku alkoholických nápojů.
Kocovina vzniká jako složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle, při níž se na jeho odstraňování z těla využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů [převážně vitamínu C]. Konzumace alkoholu má za následek únavu organismu, jelikož zpracovávání alkoholu odčerpává tělu značné množství energie. Oslabuje se sekrece antidiuretického hormonu a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle. To vede k dehydrataci. Na vzniku se podílí první metabolit oxidace alkoholu acetaldehyd, což je cytotoxická látka, poškozující játra.
Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a tak během této doby nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního cukru - hypoglykémii.
Výsledkem kocoviny je špatná nálada, která vzniká jako výsledek biochemických poměrů v mozku. Dochází k poklesu působků a zastavení neuroneogeneze. Vzhledem k tomu, že alkohol je osmoticky působící látka, dochází k "vtahování" vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku. Tím se mění jejich objem - roztahují se. To zapříčiní rozpínaní mozkové tkáně, což se projevuje bolestí hlavy, protože jsou buňky uzavřeny v menším prostoru. Společně se na bolesti hlavy ale podílí i dehydratace organismu, při němž je z těla voda vypuzována [díky snížené produkci výše zmíněného antidiuretického hormonu].
Čím rychlejší a inzenzivnější je dodávka etanolu enzymu alkoholdehydrogenáze, tím více toxického acetaldehydu se dostává do oběhu. Acetaldehyd je posléze přeměňován acetaldehyddehydrogenázou na dále snadno metabolizovatelnou octovou kyselinu [acetát]. Překyselení organismu je po otravě etanolem neškodné.
Ptáte se jak léčit kocovinu, tedy celkovou nevolnost a slabost po předchozím požití alkoholu? Receptů, rad a návodů je mnoho. Efekt je individuální - u někoho fungují více, u jiného méně.
- Pokud cítíte žaludeční nevolnost, je vhodné vypít roztok s jedlou sodou, která sníží překyselení žaludku.
- Žaludek také zklidní bylinkové odvary např. z máty, heřmánku nebo zázvoru.
- Do organismu je nutno dodat cukr např. v ovocných šťávách, tedy džusech. Díky tomu, že jsou játra zaměstnána odbouráváním alkoholu, totiž vázne tzv. glukoneogeneraz - tzn. tvorba cukru, který aktuálně organismus potřebuje. Dobrým zdrojem cukru a detoxifikačních látek je med.
- Do těla dodejte vitamín B [B-komplex] a vitamín C [Celaskon].
- Pokud jste toho schopní, jděte na procházku nebo si jděte zaplavat, protože kyslík rychleji zlikviduje metabolity alkoholu. Většině lidí s kocovinou ale vyhovuje klid na lůžku a vyčkat vymizení příznaků kocoviny.
- Dejte si česnekovou polévku, zklidňuj žaludeční sliznici po prohýřené noci a dodá vám potřebné vitamíny a látky.
- Po bohatě alkoholovém večírku se dostatečně vyspěte.
Mýty a fakta
- Káva a nápoje obsahující kofein, sice tlumí únavu, ale výrazně podporují dehydrataci organismu. Blokádou antidiuretického hormonu vedou k další ztrátě vody, což tělo nadále oslabuje.
- Běžně dostupné léky proti bolesti sníží část obtíží, většina z nich, zvláště tolik oblíbený Aspirin nebo Ibalgin však může zesílit žaludeční potíže a jeho požití může v extrémních případech vést až ke krvácení žaludeční sliznice.
- Další přísun alkoholu [tzv. "vyprošťovák"], utlumí příznaky aktuální kocoviny a vyčerpává rezervy organizmu. Vzniká kombinovaná otrava [etanol + acetaldehyd] s daleko horšími pozdějšími následky. Nutnost "ranního doušku" je často příznakem závislosti na alkoholu.